Sloučení Sokola a oddílu kopané

 Společenské a politické změny v naši zemi po roce 1948 měly na budoucnost těchto  spolků velký  vliv.  V rámci sjednocení tělovýchovy došlo k jejich sloučení a na výborové schůzi 2. ledna 1949 byli přítomni již zástupci „Sportovního klubu“.

V dalších letech původní sokolská činnost  ustupovala, větší prostor dostávala kopaná. 

Běrunický fotbal

Počátky prvních fotbalových zápasů se datují někdy do třicátých let minulého století. Nebyla to žádná oficiální utkání, většinou se dala dohromady parta mladých lidí, kteří si vyjednali soupeře a na kolech tak jezdili hrát po okolních vesnicích.

 Na své trenérské a funkcionářské působení vzpomíná Ladislav Teslik

     V TJ Sokol Běrunice jsem trénoval střídavě dle potřeby všechny mužstva. Žáky, dorost, I.A mužstvo i starou gardu. Při trénování jsem ještě vykonával některé funkce u oddílu kopané: předseda, jednatel, pokladník apod. Vyúčtování a finanční prostředky jsem každý týden předával hlavní pokladní, kterou byla paní Eva Brzáková. Spolupráce s ní byla velmi dobrá. Také jsem mimo jiných akcí po dlouhá léta zajišťoval v Sokolovně obsluhu při sokolském a maškarním plese (i pro jiné spolky), Delší dobu také pravidelně v neděli večer  nahlašoval výsledky utkání všech mužstev panu Svobodovi do Poděbrad, který je předával do Nymburska (někdy je přebíral i jeho syn, který nyní pracuje jako „sporťák“ u TV Nova)

Mezi rokem 1948 až 1951 nařídil nadřízený orgán reorganizaci ve fotbale a nově byla zavedena I. B třída jako mezičlánek, aby při postupu do I. A třídy nebyl tak velký rozdíl ve výkonnosti a tím se I. A třída zkvalitnila.

     Z I. A třídy sestoupilo 6 mužstev  AFK Nymburk, Všejany, Loučeň, Dymokury, Kopidlno, Libáň a z nižší třídy postoupilo prvních 6 mužstvem mezi nimi i Běrunice a tím se utvořila I. B třída, která měla 12 mužstev.

     Naše mužstvo bojovalo nad očekávání velmi dobře, na jaře stále na špici tabulky a mohlo skončit na 1. místě. Postup znamenal mít na hřišti kabiny a na to v té době nebyly peníze, museli jsme skončit na 2. místě. V té době jsme se strojili v hostinci u Klikarů, nebo také u pana Bohumila Kříže v pekárně. Na utkání nás vozil pan František Lindr nákladním autem, které měl po válce ještě na dřevoplyn (vznikaly problémy).

Mužstvo nastupovalo pravidelně v této sestavě:

 Louda František

Ouzský Josef   Kříž Bohumil Pavlásek Víťa

Lanc František Trčka Josef  Rýgl Jindřich

Fridrich Lad. Mašinda Fr. Malý M. Teslík Lad.

Další hráči včetně brankáře: Etlík V., Bína Jar., Hlaváček L. Kapitána dělal Mašinda František a zápisy na utkání vedl  Vladislav Zavřel.

 Žáci (1963)

     V roce 1963 jsem jako první začal trénovat žáky (postupně a dle potřeby i dorost a I. A mužstvo). Z počátku jsem měl 26 kluků začali jsme trénovat 2 x týdně. V zimní přípravě v sokolovně.

     V sezóně 1963 – 1964 jsme skončili v tabulce na 5. místě

     Na sezónu 1964 – 65 jsem si vybral 18 hráčů a trénovalo se 3 x týdně a kluci byli schopni běhat 8 – 10 koleček kolem hřiště. V okresní soutěží v naší třídě bylo 8 mužstev. Na podzim po odehrání 7 zápasů na jaře jsme byli na 1  místě bez jediné porážky. Velký úspěch!

     Celkově naše mužstvo žáků skončilo na I. místě bez jediné porážky v celé soutěži a ze 14 utkání mělo skóre 86 : 7 a 28 bodů. Bylo to najedno utkání vstřelených přes 6 branek a obdržených ½ branek. Nejlepší výsledek: Běrunice – Dlouhopolsko 12 : 2 – poločas 6:0. Nejvíce gólů celkově nastřílel Olda Nosek

Nejčastější sestava:

Horčička L.

Mašinda Vl. Kukaň Mir. Vácha Václav

Kazda Zdeněk  Kukla Jar.      Fiferna M.

Jiranský L. Nosek Olda Kukaň Vojta    Leták L.

II. brankář: Mazal Jan

 Další hráči: Svatoška, Vlach, Midloch, Moc L., Žížek Petr, Kazda V.

Po skončení soutěže žáci ještě sehráli 2 přátelská utkání s Městcem Králové – hráli o třídu výše! Běrunice – M. Králové (2:0) 2:1 M. Králové – Běrunice (1:2) 1:4

 O pohár VŔSR (dorost)

     V roce 1973 vyhlásila komise mládeže kopané při OVČST Nymburk podmínky turnaje v kopané na počest „VŘSR“. Přihlásit se mohly všechny mužstva řízená touto komisí, která hrála okresní soutěže – přebor a I.B třídu. Hrálo se o hodnotné věcné ceny.

     Byla rozdělena do 4 skupin: Městecko, Poděbradsko, Nymbursko a Lysecko. Hracím dnem byla středa a svátky. Hrálo se vyřazovacím způsobem a vítěz vždy postupoval do dalšího kola. Vítězové skupin:

Městecko: TJ Sokol Běrunice - Poděbradsko: Sklo Bohemila Poděbrady (mistráky o 1 třídu výše)

Nymbursko: Polaban Nymburk  (mistráky o 2 třídy výše) - Lysecko: ZOM Nymburk ( mistráky o 1 třídu výše)

     Místopředseda OV ČSTV Věra Šafařík zařídil, že závěrečný turnaj o umístění na 1. až 4. místě se bude hrát na hřišti TJ Skokol Běrunice v sobotu 11. listopadu.

O velkou podporu se postarali: předseda JZD Olda Kubánek, předseda MNV a Sokola Věra Šafařík

     Mužstvům věnovali překrásné velké broušené vázy z brusírny z Městce Králové ( Víťa Pavlásek, Pepa Ouzký, Venda Etlík a jiní).

 Dopoledne první utkání:Polaban Nymburk -  ZOM Nymburk   (vyhrál Polaban)   

Druhé utkání:Běrunice – Poděbrady   1:0 (branka Mašinda Fr.)

O třetí místo: Poděbrady – ZOM Nymburk  (vyhrála Bohemia)

O první místo:Polaban Nymburk – Běruncie  2:0

 1. místo Polaban Nymburk 2. místo TJ Sokol Běrunice 3. místo Bohemia Poděbrady 4. místo ZOM Nymburk

      Předseda komise mládeže předal mužstvům diplomy a hodnotné ceny. Poděkoval všem, kteří převzali záštitu a předali mužstvům velmi hodnotné ceny, zástupcům zúčastněných mužstev za účast a dobré vystupování při závěrečném turnaji zde v Běrunicích. Dále poděkoval všem rozhodčím, hlavním a pomezním. Rozhodčím za jejich vzorné vystupování a objektivní posuzování ve všech utkáních. Zvláště poděkoval zástupcům TJ Sokol Běrunice v čele s předsedou za vzornou agitaci předem, za přípravu hřiště a všeho co k tomu patří a také za hojnou účast diváků. Prohlásil také, že ze všech již odehraných turnajů řadí tento po všech stránkách na I. místo a považuje ho za velice úspěšný. Poděkoval  také panu Kvízovi vedoucímu pohostinství za velmi dobrá a hodnotná jídla a občerstvení po celý den – pro dospělé Pilsner Urquell.

Sestava:

Hochberger Oldřich

Vlach L. Myška Boh.    Vaňura B.   Fridrich Lád.

Janouch Miroslav   Šilhan Radek  Musil Libor

Nosek J.   Kodera Zd.  Mašinda Fr.

 Další hráči:

Šafařík Pepa, Mazal Jan, Haltuf Josef, Košátko Josef, Hronek Vláďa, Robovský Rosťa, Steklý ( z Dlouhopolska).

     Během celého turnaje hrálo naše mužstvo dobře. Ve třech utkáních venku i doma jsme vyhráli 5:0. Nejvíce branek za celý turnaj nastřílel Zd. Kodera a všichni hráči si zahráli. Ještě se vrátím k finálovému utkání. Mužstvo bojovalo ze všech sil a proti soupeři, který hrál o 2 třídy výše odevzdalo na co mělo.

     Vynikající výkon podali 2 hráči. Bylo to Olda Hochberger v bráně, zachytal i nemožné a ve středu obrany Bohouš Myška. Hrál pravou, levou, tělem i hlavou a bojoval jako pravý český lev. Všem patří poděkování.

 Stará garda

     Zpočátku jsem pro starou gardu po několik let vyjednával utkání. Během roku to vždy bylo několik utkání. Většinou se hrálo o poutích, posvíceních, svátcích a podobně. Hrálo se jak na domácím, ale i na hřištích soupeřů. Po několik let jsme pravidelně hráli se starou gardou z Velkých Výklek, Městce Králové, Opočnic, Lovčic a.t.d.

     Někdy se hrálo o zlaté v pondělí odpoledne proti A mužstvu o sud piva. Ať byl vítěz kdokoliv, po utkání se vždy vypilo společně.

     Pravděpodobná sestava z hráčů, kteří hráli po založení fotbalového klubu SK Běrunice nebo i později.

Vaňura B. – Fiferna Miroslav,  Kříž Bohumil, Plachý Josef – Posadovský František, Horáček Josef, Haluška Václav – Pavlíček Vlasta, Pánek Josef, Pilař Jaroslav, Vaníček Bohumil

 F. Plánička v Běrunicích

V Běrunicích hrála Slávia Praha (st. garda)

      Z jara roku 1967 mě výbor Sokola a kopané požádal zda bych mohl navázat kontakt se Slávií, zda a za jakých podmínek by k nám byla ochotna přijet stará garda Slaávie a sehrát přátelské utkání s naším I. A mužstvem.

     Během dvou měsíců následovala zdlouhavá korespondence a hodně telefonních hovorů. Domlouvání termínů, soupisku hráčů, finanční náhradu, občerstvení, besedu atd. Vše nabralo rychlý spád, když se mi kolem 20. května podařilo získat velice důležité soukromé tel. číslo na pana Otu Hemeleho, hráče, ale hlavně duši a jednatele staré gardy. On vše sjednával, domlouval podmínky, potvrzoval a říkal ano nebo ne.

     V té době byla stará garda Slávie velice populární a od jara do podzimu měla termíny plánovaných utkání zadány. Dle dostupnosti hráli i mezistátní utkání. Vyjednávání s ním bylo velice korektní a hlavně vedlo k rychlému a kladnému závěru. První týden v červnu jsem od něj obdržel doporučený dopis a dvě kopie domluvené dohody s tím, že u nás sehrají utkání ještě nad plán.

     Stará garda Slavie přijede druhou sobotu v červenci r. 1967 a utkání se bude hrát odpoledne. Účast přislíbili pánové Plánička, Bican, Kopecký, Hemele a další. Navečer bude Beseda, vše za náhradu 3 800,- Kč. Pro nemoc nakonec nemohl Pepi Bican přijet (nar. r. 1913 – zemřel 12.12.2001 ve věku 88 let. Po dobu aktivní činnosti nastřílel 643 gólů!).

     Potom nastaly přípravy a těšení se. Na tuto akci věnoval veškeré jídlo na pohoštění předseda JZD Olda Kubánek, občerstvení TJ Sokol, a obsluhu zajistily manželky i děvčata hráčů a funkcionářů.

     Slavia přijela dle dohodnutého termínu v sobotu ve 13. hod. Po přivítání a proslovech v hostinci u Klikarů jsme jim k obědu připravili jídla z pravé české zabijačky.

       Po obědě a krátkém odpočinku jsme se přesunuli na hřiště. Přijelo 14 hráčů, vedení a jeden novinář z deníku Sport.

     Běrunické hřiště bylo plné příznivců Slávie z blízkého, ale i dalekého okolí a vytvořili hráčům výborné podmínky. Celé utkání probíhalo za slunečného počasí v dobrém tempu, korektně a slušně. Všichni naši hráči se snažili podat co možná nejlepší výkon, ale nakonec prohráli rozdílem jedenácti gólů 1 : 12, což však nebylo podstatné. Všichni byli rádi, že si mohli proti těmto fotbalovým legendám zahrát a byl to pro všechny velký zážitek. Jedinou branku Běrunic vstřelil M. Jeřábek.

     Na své si přišli také fandové, neboť viděli krásné akce, finty a jednu branku hezčí než druhou. Brankář Plánička předvedl rybičky pod nohy soupeře jako za mlada. Z řad diváků se ozývalo „Heja, Heja Slávia a jména jednotlivých hráčů“.

     Po utkání jsme se přesunuli do přeplněné restaurace u Klikarů. K večeři se podávala pečená kuřata a občerstvení dle chuti. Poté následovala bohatá, dlouhotrvající a hlavně věcná beseda. Všechny dotazy byly zodpovězeny všemi hráči. Nejvíce odpovědí a zážitků sdělil pan Plánička, Kopecký, Hemele, ale i ostatní. Všem u nás bylo velice dobře, byli spokojeni po všech stránkách a pobyt si více jak o hodinu prodloužili, než bylo dohodnuto.

     Při odchodu ze sálu a odjezdu domů všichni mohutně skandovali Heja, heja Slávia! Dík všem za to , že jste přijeli i na tak malou vesnici!

Velké uznání a poděkování patří také všem, kteří se na této velkolepé akci podíleli.

 Fotbalové turnaje 

   Mezi řadou pořádaných fotbalových turnajů, ať již žákovských, dorosteneckých má nejdelší historii „memoriál Petra Duby“, který tragicky zemřel 9. srpna 1965 na železničním přejezdu mezi Běrunicemi a V. Výkleky.  Bylo mu tehdy 19 let.

     V letní přestávce se Běrunice zúčastňují fotbalových turnajů v sousedních obcích. Nejčastěji se hrává na Dlouhopolsku a v Lovčicích.

 Trenéři v Běrunicích:

A mužstvo dospělí:

Teslík Ladislav, Hála Josef do roku 1991 a v roce 2001-2,Musil Libor 1999-2000, Kukla Jaroslav 1991-1999,Mejstřík Miroslav,Kukla Jaroslav 2002-2005

 Trenéři mládeže:

Strnad , Teslík Ladislav,Pavlásek, Vítěslav, Kopřiva Vladimír, Vlach Luboš, Štěpán Marian, Novák Milan, Mašinda František st., Tar Štefan, Ouzký Radek, Černý Ladislav,Chrastný Miroslav, Jeřábek Miroslav.

 B mužstvo dospělí:

Fiferna Miroslav, Jeřábek Miroslav, Kopřiva Vladimír.

 Trenér století :

Hála Josef-trénoval více než 20 let, zavedl pravidelné tréninky, používal moderní tréninkové metody a za jeho trenérské éry do Běrunic jezdila na mistrovská utkání A mužstva  Lysé n/L., Městce Králové, Rožďalovic, Kounic,Jíkve, Sokolče, Ostré. ZOMU Nymburk, Peček.